Povaha lidstva (lidství patologické)
07 Dec 2023- Povaha lidstva (lidství normální a patologické)
Povaha lidstva (lidství normální a patologické)
Sociologická stránka
Deprivanti a deprivantství
- Deprivanti jsou lidé, kteří z biologických, psychologických či sociokulturních důvodů nedosáhli lidské normality či o ni přišli
- Deprivanty chápeme jako antropologickou, sociokulturní kategorii, nikoli jako kategorii diagnostickou nebo lékařskou (ta by byla užší)
- deprivanty a deprivantství považujeme za součást společenského charakteru, což je podle Davida Riesmana “ta část charakteru, kterou sdílejí důležité lisdké skupiny a která je výsledkem jejich zkušenosti”
Je výskyt deprivantství epidemický? Projevovali se kdysi méně? Souvisí s vývojem soudobé společnosti? Populační exploze? Rozpad hodnot podmíněný oběma světovými válkami a následná úzkost z jaderné války
Domníváme se, že vliv deprivantů a deprivantství ve společnosti roste.
Deprivant - druh osobnosti, deprivantství - způsob jejího, hlavně skupinového, chování
Lidská normalita
Deprivanty a deprivantství není možné bez vymezení normality pochopit: odlišují se od ní.
Otázka normality je jednou z nejtěžších otázek věd o člověku.
- normalita je zdraví (lékařský pohled)
- “statisticky normální” rozložení vlastností a rysů nebo znaků osobnosti podle Gaussovy křivky (patologie - hodnota vzdálená od středu)
- normalitu lze chápat jako mnohastupňový vývoj dosažení “zralé” dospělé osobnosti
- normalita jako utopie - Freudova psychoanalýza - normální by byla harmonická, ideálně průměrná osobnost, která se ve skutečném životě nevyskytuje
Společné znaky deprivantů a deprivantství
Společné znaky deprivantů:
- nedostatek sebezaměření (v užším slova smyslu síly vůle)
- neschopnost tvůrčí spolupráce
Společné znaky různých podob deprivantství
- ničivost (vůči všemu hodnotově odlišnému)
- parazitismus
Deprivanti pod jakoukoli záminkou zničí dítě či jinou lidskou bytost stejně jako katedrálu, park, sochu apod.
Jediný smysl bytí prožívají a uznávají samoúčelnou moc a jediné čemu věří je nediferencovaný růst čehokoli, co jim moc dává nebo posiluje - bývají tvůrci či součástí organizací.
Lidé a svět jsou pro deprivanty nástrojem a prostředkem.
Příčiny vzniku deprivantů
Domníváme se, že jejich prahnutí po moci a kontrole nad lidmi plyne z nevyvinutosti, poruch vývoje, zmrzačení nebo amputace jejich niterného základu normality.
Jedním z projevů niterné normality je vývoj autonomie, schopnosti v tvořivém smyslu být sám sebou - toto chápeme jako celoživotní proces (naplňování a uskutečňování tvořivých možností).
Toto nevyvinutí, zmrzačení či zánik niterného základu normality mohou vzniknout v souvislosti s poruchou dědičnosti - stejně jako se může dítě narodit s nevyvinutým orgánem.
Velmi často je niterný základ normality poškozen poruchou vazby k matce v raném dětství. Normálně sycená citová vazba k matce znamená niterný pocit, že svět je spíše bezpečné a zajímavé místo. Málo sycená, nesycená nebo patologická vazba znamená niterný pocit, že svět je spíše nebezpečné a chaotické místo, kde je nutné být trvale ve střehu.
Podobně často jej poškozují i pozdější události, například opakovaná duševní poranění v dětství, v průběhu dospívání i později - válečné konflikty, uprchlictví či dlouhodobý život v bídě a na dně sociálního žebříčku + drogy.
Vymezení pojmů psychopatie a sociopatie
Vlastnosti lidí s antisociální poruchou:
- nemají výčitky svědomí
- skvěle a s půvabem přemlouvají, vysvětlují a manipulují
- jsou charismatičtí, jsou tvůrci halo efektu
- přitahuje je vzrušení, adrenalinové sporty apod
- snadno velmistrovsky lžou
- mají početné sexuální partnery
- jsou citově chladní
Tyto vlastnosti mají i psychopaté i sociopaté. Člověk s antisociální poruchou je synonymum pro slovo psychopat.
Psychopaté na rozdíl od sociopatů mohou mít vrozené dispozice, ale není to podmínkou. Jsou fantasticky maskováni, na první pohled jsou sympatičtí, oslňující. Používají citové vydírání ve svůj prospěch.
Sociopaté už nejsou tak manipulativní a rychlejí se poznají, navazují spíše povrchní vztahy, jsou velice přímočaří v tom, co chtějí. Na začátku normálně prožívají stres, empatii nebo strach - postupem času tyto pocity ztrácí (pácháním kriminální činnosti, špatným kolektivem, drogami apod.).
Vysvětlit jak prožívají emoce sociopaté (oproti psychopatům)
Typy psychopatů
Existují 2 typy psychopatů:
- Kriminální psychopaté: sérioví a masoví vrazi, nestvůry plnící sdělovací prostředky a další násilníci, kteří většinu času končí ve vězení
- “Subkriminální”, “sociálně úspešní”, “sociálně přizpůsobení” psychopaté
Násilně se chovající psychopaté jsou jen nepatrným zlomkem celkového počtu psychopatů ve společnosti.
How to take care of your sociopath
Fyziologická stránka/lékařské hledisko
Proč psychopaté nevyhynuli
V minulých desetiletích řešili vědci z mnoha oborů jednu z největších záhad evoluční biologie. Tou je altruismus, nesobecká pomoc druhému jedinici. Přes nevýhodu, kterou v přírodě přináší je tmelem lidské společnosti.
Stejnou otázku si můžeme položit i u psychopatů. Vždyť jejich chování je tak protilidské a protispolečenské, že každá společnost s větším podílem altruistů ji musí zničit, pokud ji psychopaté sami neovládnou. Přesto psychopaté předali v paleolitických společnostech své geny další generaci. Jedna z možností říká, že psychopati v úzkém slova smyslu nevyhynuli, protože je psychopatie biologicky adaptivní. To znamená, že dává svým nositelům nějakou výhodu proti jedincům, kteří psychopatičtí nejsou.
Psychopatův mozek
Psychopaté mají těžce narušené jak instrumentální, tak averzivní podmiňování. Nezpracovávají dobře signály oznamující, že druhý člověk má strach nebo je smutný. Jinak řečeno mají zřejmě buď vrozeně, nebo v průběhu nitroděložního vývoje poškozené neuronální systémy, které averzivní signalizaci zprostředkovávají. Instrumentální a averzivní podmiňování zahrnují činnost ostrovů nervových buněk uložených pod kůrou v předních částech spánkových laloků.
Další příčinou může být zmenšený objem amygdal. Amygdaly typicky mimo jiné zvyšují činnost při pohledu na smutnou tvář druhého člověka. Amygdaly a patrně i jiné části citového mozku (mezimozku) psychopatů odlišně odpovídají na citově nabité podněty, než je tomu ostatních lidí.
Předpokládá se, že děti a dospívající se nechovají antisociálně, protože se bojí důsledku tohoto chování. Psychopaté ne.
Další výzkum ukazuje, že možným důvodem narušené pocitové stránky a hlavně absence empatie, jsou zrcadlové neurony, které se nacházejí zejména v čelní temenní a spánkové kůře mozkové. Byly objeveny už u opic, ale lidé jich mají podstatně více. Zdrdcadlové neurony mají zvláštní vlastnost: dívá-li se opice, jak jiná opice bere něco do ruky, aktivují se v jejím mozku ty skupiny nervových buněk, které řídí stejný pohyb, přitom pozorující opice žádný pohyb neudělá. Předpokládá se, že zrcadlové neurony a systémy, které jsou jimi tvořeny, umožňují niterné modelování pozorované situace - jako bychom sami dělali něco, na co se díváme, prožívali to a podobně. Zrcadlové neurony usnadňují učení napodobováním.
-> Teoreticky je možné, že psychopati mají částečně narušený systém zrcadlových neuronů, takže nejsou schopni empatie ani soucitu - niterně jim to nic neříká, i když vědí, že něco takového existuje. Podobně jako barvoslepí ví, že existují barvy, ale sám je není schopný poznat ani rozlišit.